Zdravím a přeji pěkné pondělí
(jestli něco takového jako pěkné pondělí existuje, zní to trochu jako oxymorón)
Dnes pro vás mám sérii černobílých fotografií, které jsem poněkud narychlo nacvakala na výletě s přítelem.
Když nebyl po ruce fotoaparát, musel úlohu převzít telefon. Nakonec si s tím docela poradil, chlapec, i když nad kvalitou mi slza ukápla.
Na velké obrazovce počítače to vypadá přeci jen trochu jinak (a hlavně žalostněji).
Nicméně zpět k fotkám!
 |
| dramatická obloha |
Měli jsme jedinečnou možnost nakouknout do prostorů obrovského statku v nádherném prostředí. Když jsem vlezla dovnitř malými dveřmi, okamžitě mě pohltila vlna nostalgie. I když jsem teď neskutečný pražský kavárenský povaleč, přeci jen mám v sobě kus vesničana, protože jsem jako malá v podstatě v jedné vesničce/městečku vyrůstala.
Příroda mi přijde povětšinou daleko atraktivnější než betonový les a městský ruch a pro staré statky s původním vybavením budu mít vždycky slabost. Ta úžasná kachličková pec! (tam by se to Honzovi válelo) Ty zaprášené demižony! Ta garáž se starými plakáty a socialistickými čistícími prostředky! TA PŮDA!
Půda byla jednoznačně největším zážitkem. Prostory byly úžasně nasvícené, ve vzduchu lítal prach a čichové buňky dráždil pach zatuchliny a vůně sena. A pak jsme to spatřili - krabici plnou pokladů.
Dopisy, pohledy, časopisy, útržky z novin, příručky, jehelníčky, mašličky... to vše z období kolem roku 1945-60.
Nevím, jak vy, ale já osobně miluju staré věci. Dokázala bych se v nich hrabat hodiny a hodiny. Něco mě neskutečně fascinuje na ,,starých časech", baví mě srovnávat, jak to bylo dřív - a jak je to dnes.
Když jsme vyklízeli půdu u babičky, dopadlo to tak, že se půlka půdy ,,vyklidila" ke mně do pokoje, protože jsem odmítala ty báječné nálezy vyhodit.
 |
| . |
 |
| . |
 |
| . |
 |
| . |
 |
| . |
 |
| . |
 |
| . |
 |
| . |
 |
| . |
 |
| . |
 |
| . |
 |
| . |
 |
| . |
 |
| . |
 |
| . |
 |
| . |
 |
| . |
Já vždycky tak ráda vypadnu ven z Prahy. Pryč, do klidu, do přírody... a malá města a zapadlé vesničky zkrátka mají své kouzlo. Proto jsme často vyráželi na procházky po okolí. Narazili jsme na pár zajímavých míst - třeba motocrossovou dráhu uprostřed ničeho nebo opuštěné koupaliště...
 |
| . |
 |
| . |
 |
| radši nechci vědět proč |
 |
| . |
 |
| . |
 |
| místní vtípkař |
Tak a to je dnes vše, opravdu se omlouvám za kvalitu fotek, ale šlo mi především o zachycení momentů a atmosféry.
Co Vy? Máte rádi stará místa skrývající poklady z minulosti? Dáváte přednost městu nebo přírodě?
Takové docela pochmurné fotky, ale nádherné :)
OdpovědětVymazatTaké jsem duší spíše vesničan a to jsem z města a dokonce jsem si i vcelku zamilovala Brno :D
Mají až trochu depresivní náladu, to je pravda :D Každopádně mockrát děkuji, jsem ráda, že se líbí :)
VymazatMěsto má svoje výhody, ale přijde mi, že přírodu stejně máme každý v srdci :)
Myslím, že momenty i atmosféru jsi zachytila více než skvěle :)
OdpovědětVymazatTy černobílé fotky mají něco do sebe :) já jakožto rodilá vesničanka, bych do města asi nikdy bydlet nešla... vesnice je prostě vesnice! :D :)
Děkuji mockrát :) Černobílé fotografie mi odjakživa přišly zajímavější, přestože barvy mám ráda :)
VymazatHaha, nedivím se Ti! :D Město má také něco do sebe, ale zase ten ruch, smrad, spoustu lidí... není to pro každého :)
fotky jsou parádní, ani se mi nechce věřit, že jsou z telefonu.. čekala bych z půdy a garáže telefonem jen rozmazaný tmavý fleky :D
OdpovědětVymazata přesně takovej starej statek máme po prababičce.. při každý návštěvě prohrabu všechny pokoje, skříně, komody, krabičky.. a postupně to všechno stěhuju k sobě domů :D
Děkuji, jsem ráda, že se Ti líbí! :) Nakonec si s tím mobil poradil docela úctyhodně :D
VymazatJee, to musí být paráda, tam bych byla pečená-vařená :D A dopadlo by to tak, že bych se v pokoji nehnula :D
Wow, Ani, to jsou nádherné fotografie :) Jak říkáš, taky mám strašně ráda tyto staré prostory, jejich vůni, zákoutí a poklady, které skrývají! Staré půdy a truhlice plné věcí jsou přesně to, čím se ráda prohrabuji, a ne, vůbec se ti nedivím, že více než polovina skončila v Tvém pokoji, nebyla bych na tom jinak ;) Srovnávám, přemítám, jaké by to asi bylo, žít v jiné době, jak bych to zvládala... Je to zvláštní.. Doba se teď žene kupředu mílovými kroky, ale někdy je strašně fajn (a hlavně potřeba) se jen tak zastavit, rozhlédnout se a pořádně se nadechnout!
OdpovědětVymazatJá jsem taky spíš příznivcem malým měst a vesnic, ale musím se přiznat, že do velkoměsta mě to taky táhne. Ale spíš tak na výlet, na obhlídku, ne na celý život!
Mockrát děkuju za milý komentář! :))
VymazatPřesně tak, na takových místech jsem okamžitě jako doma a vážně bych se v tom dokázala hrabat hodiny a hodin :) Občas si takhle ,,utíkám" do minulých časů a často mívám pocit, že dřív to bylo lepší - ale to jsou asi takové ty klasické nostalgické myšlenky.
Naprostou souhlasím s tím, že pořád někam spěcháme a málokdy si najdeme čas jen tak se zastavit - přitom je to tak důležité :)
No...musím říct, že čím déle žiji ve městě, tím víc mě to začíná štvát :D
Ty fotky se žebříkem jsou úplně jak z nějakého hororu, jsou super!!!
OdpovědětVymazat